Čajovník

(Camellia Sinensis) se dělí do dvou poddruhů - čajovník čínský a čajovník asámský. Nejrozšířenější jsou však čajovníky čínské, jelikož snesou horší podmínky a jsou celkově adaptivnější. Čajovník roste v tropických a subtropických oblastech a daří se mu ve vyšších nadmořských výškách, většinou také podpořenými monzuny. Jedná se o stálezelený keř, který ve volné přírodě dokáže vyrůst výšky až přes 5 metrů. Na čajových plantážích se však díky jednodušší sklizni a vyšším výnosům (keř nevydává tolik energie do růstu) udržuje ve výšce lehce přes 1 metr. Jako spousta jiných rostlin i čajovník kvete, má krásné bílé květy s 5 okvětními lístky.

Sklizeň čaje

Sběr čajových lístků probíhá hned několikrát do roka, na větších plantážích často i nepřetržitě po celý rok. Lístky čajovníku můžou být dlouhé od 3 až do 25 cm, obvykle jsou však cennější menší a tedy i mladší lístky, sbírají se podle tzv. čajových formulí, které určují, kterou část výhonku uštípnout. Sklizeň čaje je mimochodem jediná část zpracování čaje, která ještě nebyla plně mechanizována, týká se o především čaje značky Basilur. Sběrač každý den sklidí až 20 kg čajových lístků, které později při sušení ztrácí 3/4 své váhy.

Další zpracování

Další zpracování už se liší podle druhů čaje. Většina druhů však má společný proces zavadnutí, napařování, oxidaci (někdy označovanou jako fermentaci, což není špatně, ale z chemického hlediska je správnější používat právě název oxidace) a záverečné sušení. Všechny tyto procesy mají své specifické odlišnosti, díky čemuž se upracuje chuť a například také mění hladina kofeinu v čaji.

Za první zmínku o čaji je považována legenda o císaři Shen Nungovi asi 3 tisíce let před na

ším letopočtem. Vypráví o císaři, který byl na cestách a potřeboval si převařit znečištěnou vodu, do které mu vítr zanesl čajový lístek a z obyčejné vody se stal lahodný nápoj. Až zhruba jedno tisíciletí před naším letopočtem se čaj rozšířil mezi všechny společenské vrstvy v Číně.

Nejstarší dochovaný herbář s informacemi o čaji pochází z období na začátku našeho letopočtu právě z Číny. Čaj se v té době v Číně rychle uchytil, jelikož tamní nekvalitní voda často vyžadovala převaření. Dokonce se dochovaly záznamy, že z menších lístků čajovníku se vyráběly cigarety. Odtud se čaj rozšířil nejdříve do Japonska, kde čaj zažil svůj obrovský boom především v 15. století, Japonci také převzali část čínských zvyklostí a začali se tam konat čajové obřady, pro které často vyčleňovali vlastní pokoje. Později také do Indie, která je dnes

největším producentem čaje na světě, za což může z velké části poděkovat Anglii, která koloniální politikou rozšířila pěstování čaje na dnešní úroveň a udělala tak z Indie čajovou velmoc. Čaj se samozřejmě rozšířil také do Tibetu. Tamní obyvatelé jej dodnes popíjejí s máslem a solí. Ačkoliv se nám to zdá vcelku nechutné, pro tamní kočovníky je to skvělý zdroj energie.

Je těžké uvěřit, že přestože byl čaj západní civilizací objeven relativně nedávno - před několika sty lety, stal se z něj (hned po čisté vodě) nejčastěji konzumovaný nápoj u nás.

Bílý čaj

Vyrábí se pouze z mladých lístků a pupenů, neprochází žádným mechanickým zpracováním ani oxidací. Lístky se rovnou suší. Tento čaj nemá žádné výrazné zbarvení, proto dostal název Bílý čaj, jeho chuť je však znamenitá.

Zelený čaj

Po sběru jsou lístky svinuty a za pomoci působení tepla je zamezeno oxidaci tohoto čaje. Další zpracování už se liší podle lokalit výroby, například v Japonsku (kde je zelený čaj velmi oblíbený) se používá horká vodní pára. V Číně se čaj praží většinou nad ohněm, což mu dodává charakteristické aroma - proto je třeba rozlišovat čínské a japonské varianty. V našich končinách si zelený čaj získává stále větší oblibu.

Oolong (polozelený čaj)

Výroba je podobná jako u černých a zelených čajů s tím rozdílem, že sice proběhne oxidace, ale jen částečně. Proto lze říci, že Oolong řadíme na půl cesty mezi čaje černé a zelené. S malou nadsázkou lze říct, že si vzal od každého ty lepší vlastnosti.
Podrobně si o Oolongu můžete přečíst v našem ČLÁNKU

Černý čaj

Po mechanickém narušení lístků se proces oxidace nechá proběhnout až do konce, címž získávají výraznější barvu a velmi výrazné aroma. Černý čaj se těší největší oblibě právě u nás, tedy v západním světě. Drtivá většina čínské produkce jde na export, jelikož v Asii převažuje konzumace zeleného čaje. Černý čaj také obsahuje nejvyšší množství kofeinu, správně nazývaného jako "tein", který povzbudí, ale není tak drastický k lidskému tělu jako běžný kofein, jelikož se do těla uvolňuje postupně.

Pu-erh čaj

Obvykle se zpracovávají ručně, čajové lístky se sbírají brzy ráno, dokud jsou "plné energie". Další zpracování probíhá formou "pomalé oxidace", za působení bakterií. Nejdůležitější proces se v dosloveném překladu nazývá "zabití zelené" - čajové lístky jsou položeny na pánvici rozpálenou na 70-80°C a po dobu 3-4 minut se v nich touto metodou zastavují enzymové procesy, způsobující oxidaci - tento proces je klíčový pro získání vlastností kvalitního Pu-erh čaje. Posledním krokem je sušení, které probíhá 3-5 hodin na slunci.
Podrobně si o Pu-erh čaji můžete přečíst v našem ČLÁNKU

Další druhy čaje

• Rooibos - bylinný čaj, původem z jižní Afriky. Je výborný antioxidant a obsahuje celou řadu vitamínů a stopových prvků prospěšných pro lidský organismus.
  Doporučujeme si o Rooibosu přečíst následující ČLÁNEK

• Yerba maté - čaj připracovaný z lístů stromu Cesmína paraguayská. Jedná se o nejoblíbenější čaj na jihoamerickém kontinentu, kde se také vyrábí.
  
  
• Lapacho - nazývaný jako nápoj Inků, připracuje se z vnitřní kůry stromu Lapacho, která má charakteristickou červenou barvu.
  

Předem je třeba říci, že univerzální návod na přípravu čaje v podstatě neexistuje. Příprava čajů se v mnohém sice příliš neliší, ale každý druh vyžaduje svůj specifický postup, který je také odměněn lepší chutí.

Množství čaje

Obecně se doporučuje jedna svrchovaná čajová lžička zhruba na 2-3 dcl vody. Množství samozřejmě ovlivňuje sílu čaje, což se projevuje na jeho chuti, ale také například na množství vylouhovaného kofeinu (chcete-liteinu).

Vhodná voda

Pro nejlepší chuť se doporučuje pramenitá voda, která by však neměla být příliš tvrdá (zkresluje chuť čaje). Pokud není k dispozici, v našich končinách plně stačí voda z kohoutku, která je dost kvalitní. Doporučujeme vyhnout se jak minerální, destilované, tak také dešťové vodě. Čaj by se měl zalít vodou, která právě začala vřít a nikdy předtím převařena ani nijak tepelně upravena nebyla.

Konvička

Pro kvalitnější louhování čaje by měla být konvice už předehřátá. Podle čínských zvyklostí se čaj pije z glazurované konvice, která po čase nasákne čajovou vůni.

Teplota vody

Teplota vody, kterou čaj zalijeme by se měla také lišit. Například černý čaj je ideální zalít přímo vařící vodou, zatímco například zelený čaj vyžaduje teplotu kolem 80°C, je tedy lepší vodu nechat v rychlovarné konvici 3 minuty odstát.

Dochucování čaje

Většina lidí má přímo vštípené pravidlo, že do čaje patří citron, což je hloupost. Nejen, že většina lidí si citron vymáčkne do právě zalitého čaje, címž se zničí zdravé látky obsažené v citronu, ale navíc to výrazně ovlivní jeho chuť. Čajovým znalcům také často ukápne slza, když vidí dochucování čaje cukrem, tedy větším množstvím cukru, což ovlivní chuťové buňky (na rozdíl od domácího medu). Stejně hrozné je údajně přilévání rumu, namísto něj se doporučuje kvalitní vodka, případně menší množství slivovice.

Pokud jste milovníkem čaje Earl Grey nebo prostě a jednoduše chcete tento známý anglický typ čaje ochutnat, tento článek by právě Vám mohl usnadnit rozhodování.

Historie a výroba čaje Earl Grey

Earl grey kombinuje kvalitní černý čaj s příměsí přírodního aroma, které pochází z kůry bergamotu. Bergamot je citrusovník specifické chuti, lehce podobný na limetku. Pěstuje se převážně v jihovýchodní Asii.

První zmínka o této čajové směsi datuje ke konci 18. století, kdy jej při putování po Číně poprvné ochutnal anglický hrabě Charles Grey. Čaj mu zachutnal a následný velký boom čajů Earl Grey v koloniální Anglii byl na spadnutí. Právě aromatického bergamotu využívali obchodníci, kteří tak mohli prodat méně kvalitní čaj za vyšší cenu, protože aroma lehce zakrylo chuť čaje.

Čaj Earl Grey je dodnes v Anglii populárnější, než klasický černý čaj. Zajimavé také je, že mimo Velkou Británii nikde díru do světa neudělal a v porovnání s klasickým černým čajem se ho vypije pouze zlomek.

Výběr čaje

Náš internetový obchod s čajem má v nabídce Earl Grey v samostatném balení od třech výrobců. Každý tento produkt je v určitém ohledu jedinečný, liší se ve dvou základních charakteristikách - chuť samotného černého čaje, který slouží jako základ a také množství příměsi v podobě bergamotu.

Samostatně prodáváme například tento čaj Earl Grey.

Podle našeho nedávného průzkumu mezi zákazníky, kteří si právě jeden z těchto čajů koupili, nebo mají dokonce zkušenost se všemi těmito produkty vyplývá následující - nejintenzivnější chuť čaje Earl Grey lze nalézt u produktů od společnosti Basilur, nejméně intenzivní aroma lze nalézt u produktů Ahmad Tea, které tak lze doporučit ke koupi pro zákazníky bez zkušeností s Earl Greyem.

English Breakfast (v překladu "anglická snídaně") je jeden z nejpopulárnějších černých čajů se specifickými vlastnostmi, jako je těžká a vydatná chuť. V Anglii jsou dodnes zvyklí o dochucování i tohoto čaje mlékem.

Toto tradiční čajové označení patřilo původně pouze čajům z ostrova Cejlon, indické oblasti Assam a následně také z Keňi. Původní zmínka o tomto označení silnějšího černého čaje pochází z roku 1844.

V současné době rozeznáváme čtyři hlavní oblasti, které dominují pěstování čaje na ostrově Cejlon. Všechny tyto oblasti tvoří ideální podmínky pro pěstování čaje, přesto je každá (podobně jako u vína) svým způsobem specifická. Pojďme si představit krátký přehled, který by Vám mohl usnadnit výběr toho správného čaje:

Provincie UVA - nižší nadmořská výška, stabilní srážky a především náklon k východu dává za vznik čaji s mimořádně jemným aroma

Provincie Dimbula - vyšší nadmořská výška, silný vítr, vydatné monzunové lijáky. To vše dává za vznik čaji, který je svou chutí velmi výrazný, takto výrazný čaj často nechutná lidem, kteří na čaj nejsou zvyklí. Zvláštním zjištěním však je, že čaje z této oblasti obsahuje více teinu, tedy přírodního kofeinu, než čaje z ostatních oblastí

Provincie Kandy - zejména vytrvalý vítr a monzunové deště dávají za vznik čaji, který je označován za možná nejvíce aromatický na světě. Jeho vůně je přímo pověstná, čaj disponuje světlejším až přímo měděným zbarvením.

Provincie Nuwara Eliya - čaje z této oblasti jsou označovány za skutečnou perlu Cejlonu. Vysoká nadmořská výška a mírné klima v kombinaci s pečlivým výběrem nejmladších lístků čajovníku dává za vznik možná nejkvalitnějšímu čaji na světě.

Pokud stále čaji neholdujete, přinášíme Vám 10 zdravotních důvodů, proč je nejvyšší čas s tím začít.

1) Čaj obsahuje antioxidanty

Stejně jako například nátěrové barvy na železo brání Vašemu venkovnímu nábytku rezivět, stejné je to i s antioxidanty v lidském těle, které zpomalují stárnutí a pomáhají tělu, zbavovat se nežádoucích toxinů.

2) Nižší obsah kofeinu, než káva

Zatímco káva obsahuje zhruba 135 mg kofeinu, u čaje se jedná o množství 30-40 mg na 1 šálek, jedná se navíc o tělu šetrnější variantu, která má postupnější nástup účinku. Pokud trpíte bolestmi hlavy nebo nespavostí, zkuste na několik týdnů vysadit kávu a nahradit ji čajem.

3) Čaj snižuje riziko infarktu a mrtvice

Dle nedávné studie z Holandska může pravidelné pití čaje snížit riziko těchto vážných chorob až o 70 %. V 6 let trvající studii vědci porovnali skupiny lidí, kteří pijí denně 2-3 šálky čaje a porovnali je s čajovými abstinenty.

4) Čaj chrání kosti

A to nejen v případě přidání mléka do čaje, jak to dělají Britové. Jedna studie porovnala lidi, kteří více něž 10 let pijí pravidelně čaj s těmi, kteří tento nápoj v lásce nemají. Výsledkem byly silnější kosti u konzumentů čaje.

5) Snižuje riziko vzniku zubního kazu

Tato věta samozřejmě platí v případě varianty bez přidaného cukru. Čaj totiž obsahuje malé množství fluoridu, který známe například ze zubní pasty, a který zabraňuje vzniku zubního plaku.

6) Zvyšuje imunitu

Nedávno provedli jedni američtí vědci test, kdy jedna skupina dobrovolníků pila po dobu 4 týdnů denně 5 šálku čaje, druhá skupina jej nepila vůbec. Po důkladných testech se došlo k závěru, že první skupina měla v krvi více imunitních látek.

7) Snižuje riziko vzniku rakoviny

A to díky obsahu polyfenolu, tato aminokyselina je obsažena mimo jiné ve slupkách některých plodů a v současné době běží několik výzkumů na přesné pochopení jejich vlastností, které prokazatelně snižující riziko vzniku rakoviny.

8) Hydratace

Zjednodušeně se dá říct, že se jedná pravděpodobně o jediný nápoj obsahující kofein, který z těla nevyplavuje ve velkém množství vodu.

9) Neobsahuje kalorie

Samozřejmě pokud jej neosladíme, případně nepřidáme mléko. 

10) Zrychluje metabolismus

Zejména zelený čaj dokáže již při konzumaci 5 šálku čaje spálit až 80 kalorií denně díky zrychlení metabolických procesů v těle.